Kapitola 2.-Seznámení

23. února 2009 v 20:27 |  Vse je jinak

Neděle.Konec víkendu.Pro mě to znamenalo i konec mého výletu, který mě zavedl do hlavního města naší (České) republiky-Prahy.Praha je jedno z nejstarší měst v naší republice a to se mi na ní líbí.Ty její staré památky, o kterých může člověk slyšet různé povídačky, legendy a pověsti.Není to město, jako je třeba Zlín, město, kde jsem se narodila.Zlín je totiž mladé město.Všechno v něm je nové,protože všechno v něm zrenovoval Baťa pro své dělníky.Dnes už z obuvnické firmy ve Zlíně zbylo jenom muzeum a budovy, kde se usadili všelijací prodejci.
Procházela jsem se po Karlově mostě.Za mnou poskakovala moje sestra, běhala od blbostí k blbostem a všechno chtěla.Rodiče se po chvíli přestali namáhat s kroucením hlavy.
Mě se v hlavě honila představa zítřka.Zase budu muset do školy, ale tento týden tam budu jenom s Makynou.Sabča dneska s klidem nasedla do autobusu a odjela si na lyžák.Obě jsou to moje dobré kámošky a nebýt jich, asi bych se v naší třídě zcvokla.A nebo bych byla taková jako ostatní ve třídě?Na to radši ani nemyslet.Obě jsou stejně trhlé jako já.Sabča v pátek přišla s povídkou, že hlavní hrdinka naší oblíbené knížky Stmívání Bella, přijede k nám do Česka.Jak směšné.A mimochodem měla jsem ji potkat já někde tady v Praze.Ještě směšnější.No jo pěkná blbost, ale to jsme byly my.
Začala jsem vnímat sochy, které lemovaly most.Najednou jsem do někoho vrazila.
,,Sorry"omluvila jsem se, aniž bych věděla, komu.
,,To je dobré."řekla ta osoba anglicky.Jaké štěstí, že se ve škole učíme anglicky.Podívala jsem se na tu osobu.Byla to tmavovlasá holka, mohlo jí být kolem devatenácti.Byla mi povědomá.
,,Ahoj, já jsem Lucka."představila jsem se jí a podala jí ruku.Doufala jsem, že mi řekne, kdo je.
,,Ahoj já jsem Bella."řekla ta neznámá.Pak mi to v hlavě začalo pracovat.Byla to Bella Swanová, ze Stmívání.Sabča měla pravdu, ale jak je to možné?Vůbec jsem nic nechápala.První co mě napadlo, musím ji odvést do Zlína.S holkama to vyřešíme, tím jsem si byla jistá.
,,Ty jsi Bella Swanová viď?"zeptala jsem se.Šokovaně přikývla.,,Bello, musíš jít se mnou.Tady nejsi v bezpečí."řekla jsem jí a mířila za rodiči, kde jsem jim Bellu představila, jako dávnou kamarádku z tábora.Co na tom, že jsem jim o ní nic neříkala.Ve vlaku jsem jí pak většinu vysvětlila.Byla chytrá a za to jsem byla ráda.


Před chvílí jsem dorazila spolu s ostatními spolužáky na horskou chatu, kde jsem měla zůstat až do pátku.Ubytovali jsme se v pěkných pokojích(né jako minulý a předminulý rok) a šli na večeřu(no jídlo nic moc..)Po večeři byly zase takové ty staré známe kecy, co můžem, nemůžem a tak dál.Nuda.Byla jsem na pokoji s holkama z osmičky.Jsou docela v klidu, ale občas prudí- a kdo taky ne že?Večer jsem si čela, holky dělaly menší bordel.Najednou mi zabrněl telefon.Lekla jsem se.Kdo mi může volat?Napadlo mě.Mamka to asi nebude.
Přestala jsem hádat a koukla se.Lucka.Co mi může chtít?
,,Ahoj Luci, copak?"řekla jsem na uvítanou.
,,Ahoj hele, víš, že tvůj příběh se vážně stal?"udeřila na mě.Nechápala jsem.
A pak mi to došlo.,,To si děláš prdel?"zařvala jsem to na celý pokoj.Holky se na mě otočily, ale já je nevnímala.
,,Ne, sedí tu ve vlaku vedle mě.Já ji zavedu k Makyně, kde bude moc přespat a pak to pořešíme.Hele musím končit měj se."řekla a zavěsila.A já tam seděla jak opařená.


Moc jsem nechápala, co se děje.Lucka mi zavolala, že přivede Bellu, na kterou narazila v Praze.Její hlas, když mi volala, ať jí přichystám postel, byla ndšený.Konečně nějaké vzrušení, řekla mi do telefonu.Bylo něco kolem deváté a já šla ještě pro peřiny do pokoje.
,,Budeš tam spát taky?"zeptal se jízlivě bratr.
,,Jo, pořád lepší než spát s tebou."odsekla jsem.Zklapl.
V hlavě mi hýřilo tisíc myšlenek, co se bude dít.Provlekla jsem peřiny obývákem, kde byla moje mamka se svým přítelem.Naši se rozvedli, když jsem byla ve druhé třídě a pak jsme se odstěhovali do Zlína, kde jsme teď v deváté třídě měla spoustu kamarádek a mezi nimi i Lucku a Sabču.
Proč jenom musela Sabča odjet na lyžák?ptala jsem se sama sebe.Ona by nám pomohla.Veděla o Stmívání i o všem moc.
Najednou Lucka zazvonila.Šla jsem otevřít.Vedle Lucky tam stála ona.Byla přesná, jak jsem si ji představovala, podle popisu Stephenie Meyerové.
Lucka viděla můj výraz a radši se sama nakvartýrovala k nám a pak do pokoje mé babičky, která u nás občas spala.
Tam jsem je usadila na pohovku, aby jsme se představily a nad vším pak podumaly.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Makušík Makušík | 23. února 2009 v 20:37 | Reagovat

mega hrubost :D trochu nepřesností v mým životopisu :D ale jinak jo v pohodě :D s tím bratrem to sedí :D Sabi fakt se bavím ;) máš to tu hezký

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama